Z mírně, avšak stabilně stoupajícího počtu návštěv těchto stránek je zřejmé, že čtenáře máme. Dokonce i dva přispěvatele.
Těšíme se, že se najdou i další "stateční a nelhostejní", kteří se přidají do diskuze, přinesou svůj nápad, na něco se zeptají nebo nám třeba vysloví podporu.
Můžete i zavolat, napsat na e-mail nebo se zastavit v sídle poradny na Špluchově.
Těšíme se na jakýkoli ohlas.
Za realizační tým
Karla Maříková

Milá paní Maříková,
doufám, že se nebudete zlobit, že nepíšu přímo k tématu, neb
odpady a jejich třídění nejsou mojí silnou stránkou. Rád bych Vám však poděkoval za vaši podporu na včerejším jednání zastupitelstva Horních Bludovic. V době, kdy se nenosí etika a morálka, je to vzácný jev. Jsme spíše druhem na vymření, ale vzdát se nesmíme. Komunální politika je trochu složitější záležitost, vyžaduje hodně objektivity, trpělivosti, logického úsudku a kultivovanosti. Tohle nastartovat je hotový maratón a pokud se nenajdou ti, co poběží s vámi, cíl se ještě vzdálí.
Přeji Vám krásný den a hodně sil.

Vážený pane Jakeši,
nemáte ani tušení, jak mnoho pro mne Vaše slova znamenají, jakou sílu mají v tom množství obecní lhostejnosti a občas ne zrovna dobré vůle. Asi dost naivně jsem se domnívala, že moje nabídka pomoci obci (v původním smyslu toho slova) bude vítána a chtěna.
Po čtyřech letech menších i větších šťouchanců (žádný z nich nešel nad úroveň pasu), které se vždy nesly rádoby v duchu veřejného blaha, jsem unavená, po vstupu do budovy OÚ se mne zmocňuje vnitřní třes a jsem permanentně na vahách, zda to nemám vzdát a stát se ukázněnou součástí skupiny, v níž převládá vděk za to, že není třeba se aktivně trápit a vysilovat třeba kritickým myšlením ohledně kvality práce obecních ovčáků.
P.S. Než jsem toto odeslala, zavolala mi matka paní starostky, která nyní předsedá klubu důchodců, aby mi sdělila, že „důchodci si nepřejí“ dobrovolnickou zábavnou a osvětovou akci studentů ošetřovatelství na LF Ostravské univerzity, plánovanou na příští úterý a dohodnutou před dvěma měsíci, a že ji tudíž z pozice své funkce ruší. Tož tak.

Milá paní Maříková,
je mi líto všech, kteří ztratili schopnost sebereflexe a umění naslouchat civilizované kritice. Hýčkat si konstruktivní opozici
a skutečně jí naslouchat, přece znamená déle se udržet u moci.
Nerozumím mstivému a zákeřnému postoji některých radních, protože to je ta nejjistější cesta vedoucí nad propast.
Hlavu něvěšte, protože problém mají oni, ne my. A to po všech stránkách !
Hezký den.

Díky za podporu. Nechci si v této diskusi jen naříkat, mým cílem bylo a je, aby se věci hýbaly dobrým směrem. Ani jsem původně neměla v úmyslu být "v opozici".

Také díky Vám to tedy nevzdám. A co Vy? Máte nějaký nápad? Plán?

Já osobně bych se ráda dověděla více o té Vaší kauze se zamítnutým prodejem svévolně zvelebeného pozemku. Pokud by se podařilo případ osvětlit, revidovat a dovést do spravedlivého konce, mohl by to být dobrý příklad pro jiné.
A také skvělá zpráva do obecní kroniky - aby naši potomci za padesát či více let věděli, že v Bludovicích žili slušní lidé, kteří se nakonec uměli dohodnout.

Milá paní Maříková.
Omlouvám se za opožděnou reakci, ale byl jsem služebně mimo. Můj současný plán je pravidelná přítomnost na zasedání zastupitelstva a pochopení ( nepochopení ) toho, co se tam odehrává. Činím tak už dva roky. Mám dobrou paměť i poznámky a jsem ochoten pomáhat radou komukoli, kdo o to projeví zájem. Nechci být nepřítelem nikoho a proto se divím, že to někteří zástupci obce ještě nezjistili. Moc rád Vás opět na jednání zastupitelsta uvidím a rád Vám povím o nejenom nemorálním a nelogickém rozhodnutí zastupitelstva odprodeje onoho pozemku, ale pro obec ekonomicky nevýhodném a ztrátovém. A tak by se žádná obec chovat neměla. Těším se na setkání.

Také se těším na setkání. Apropos setkání - na pondělí jsem předvolána úředním dopisem k paní starostce ohledně vedení kroniky. Možná dostanu (coby absolventka katedry historie a katedry české literatury) kvalifikovanou radu ohledně toho, co do kroniky patří, a co ne :-)
Nebo že by mi paní starostka chtěla konečně poděkovat za práci, kterou kronice již pátým rokem věnuji, a to včetně tvorby webových stránek a práce v terénu?
Či mi snad konečně sdělí, kdy dopíše zápisy za roky, kdy byla ona sama kronikářkou, odměnu za to pobírala, avšak zápisů nepřičinila?
Podám zde následně veřejnou zprávu ze schůzky.

Budu Vám držet palce a přát vašim nervům přiměřený klídeček.
Snad jde o to poděkování.

Vážený pane Jakeši,
děkuji za přání, zejména ohledně pevných nervů.
Ve své lektorské i terapeutické profesi mi nečiní problém ustát v podstatě jakýkoli projev arogance, agrese, panovačnosti, neznalosti, nevzdělanosti či obyčejné lidské hlouposti.
Jsem k tomu "vycvičena" a velmi mě těší, že se během společné práce s klienty v devadesáti procentech takových případů (není jich z celkového počtu mnoho, ale občas se vyskytnou) daří nalézt společnou řeč, dospět ke zlepšení situace a nastartovat změnu k lepšímu.
Ovšem to je moje profese a dostávám za to zaplaceno.

Když ovšem mám jako příjemce placené služby, kterou výkon veřejné správy je, za peníze, které její poskytovatelé dostávají a začasté si i sami berou či rozdávají, zakoušet výše uvedené projevy, a to opakovaně, vzdedme se ve mně vždy taková vlna rozhořčení a hněvu, že se jimi dávám unést. Naprosto neprofesionálně, prostě jako na....ný klient.

Je tu však otázka, která se mi opakovaně vrací, zda mi to stojí za to.

V každém případě v pondělí jdu na jednání a pokusím se o neutrální a věcný postoj. Hodně ovšem záleží na druhé straně.

Zpráva z jednání
Jak jsem již psala, dostavila jsem se na pozvání starostky obce k osobnímu jednání ohledně obecní kroniky. Byla jsem ráda, protože jsem se domnívala, že budu mít konečně možnost ujasnit si některé otevřené aspekty vedení kroniky. A také možnost věcně a uspokojivě vyřešit jistá prodlení ze strany obecního úřadu.
Jednání trvalo hodinu a půl, místo starostky mne přivítal místostarosta, hovořili jsme velmi vzrušeně a prostor pro smysluplnou diskuzi a argumentaci byl minimální. Pan místostarosta mimo jiné opakovaně odmítl učinit nebo podepsat jakýkoli zápis z jednání a později přítomným dvěma úřednicím řekl: „Zakazuji vám cokoli podepsat.“ Ony se ale k ničemu takovému ani nechystaly – tolik pro pořádek.
Celý průběh detailně popíši na jiném místě, protože nechci vypadat jako rebel bez příčiny, zde se kvůli přehlednosti omezím na parafrázi kousíčku závěrečné části jednání, která proběhla na sekretariátu a jejímiž aktéry byli kromě mne místostarosta a účetní, druhá úřednice mezitím odešla:
Co si prý dovoluji veřejně urážet zastupitele, dělám ze sebe mistra světa, jsem nervózní a to bývají lidé, kteří mají máslo na hlavě, vzala jsem dvacet tisíc a neodvedla žádnou práci (pro zájemce viz mnou vytvořené a čtvrtým rokem vedené stránky https://kronika-horni-bludovice.webnode.cz/), nenechají si ode mne, cituji: „srát na hlavu“, (opět pro pořádek uvádím, že slova si paní účetní vypůjčila ode mne), půjčili mi zadarmo sál a já jsem tam zničila počítač a to si ještě zaplatím, akce, kterou jsem tam pořádala, byla trapná a nikdo na ni nepřišel (pro zájemce viz videozáznam https://www.youtube.com/watch?v=a84ELa2gZ6w&feature=youtu.be), dlužím za fakturu za inzerci a nemám se k placení (genezi též vysvětlím na jiném místě), mám opustit obecní úřad (poprvé) a jít na Špluchov a tam pomlouvat obecní úřad, však oni ví, za kým půjdu.
Já to ale zatím nevím, za kým mám jít, tak jestli toto čte někdo se stejným pocitem smutku a bezmoci – nemusí být zrovna ze Špluchova, nechť se mi prosím ozve.
To nejlepší ze slov statutárního zástupce obce nakonec (parafrázuji, ale dosti věrně): Jako bonbónek vám, pani Mařikova, řeknu, že jsem byl pověřen paní starostkou, aby poslední bod našeho jednání bylo, že už o vaše služby kronikářky nestojíme. A opusťte obecní úřad (druhá výzva). Tak jsem šla.